Jarní řez okrasných keřŮ                                        

Tak jako u ovocných stromů a keřů je řez důležitou součástí pěstební péče i u okrasných dřevin. Napomáhá nejen k udržení vysokého efektu okrasných hodnot dané rostliny, ale podporuje i jejich dobrou růstovou kondici. V tomto textu se zaměříme na předjarní a jarní řez u nejdůležitějších druhů a skupin.
 
RŮŽE: velmi rozsáhlá, ale i prakticky dobře zažitá skupina. Můžeme jen zopakovat hlavní zásady. Doba jarního řezu u růží je nejvhodnější začátkem dubna. Neuspěcháváme ji ani při zlepšeném počasí. Po odstranění zimního krytu velkokvěté růže stříháme na 15 až 20cm nad rovinou půdy, tedy 3 až 5 oček od baze keře. Polyantky stříháme na výšku 20 až 25cm , tedy na 5 až 7 oček. Velmi slabé a poškozené výhony odstraníme. Pnoucí prosvětlíme odřezáním přestárlých větví. Odstříhneme také výhony poškozené a zakrátíme bujné podle obrysu keře.U půdopokryvných růží platí stejné zásady jako u pnoucích.
 
 KEŘE KVETOUCÍ NA LETOROSTECH : vyžadují každoroční jarní hluboký setřih, protože kvetou na výhonech narůstajících v téže vegetační sezoně. Řadíme sem venkovní ibišky syrské, letní šeřík(komule Davidova), ořechokřídlec, tavolník nízký, tavolník japonský a jejich odrůdy . Řez provedeme za příhodného počasí v předjaří, tedy třeba už koncem února a to tak, že všechny výhony silně zakrátíme o 2/3 délky i více. Velmi hluboce je potřeba zkrátit zejména letní šeřík, na 10 až 20cm od baze.Do této skupiny je nutno ještě přiřadit mandloň trojlaločnou (Prunus triloba), která vykvétá brzy na jaře i když na výhonech z minulého roku. Je také u ní potřebný hluboký jarní řez všech výhonů až k bazi korunky a to ihned po odkvětu.    Lze sem zahrnout i zvláštní skupinu keřů, které je třeba také na jaře hodně zastřihnout a to jsou svídy pěstované pro zimní efekt barevné kůry. Buď zelené nebo různých odstínů červené. Protože nejlépe je kůra vybarvena na mladých větvích seřezáváme tyto svídy velmi nízko nad zemí na jaře vždy za 1 až 2 roky.
 
HORTENZIE : ucelená skupina u níž je potřebný jarní řez, který je ovšem přísně diferencovaný podle jednotlivých druhů. Asi nejznámější je hortensie velkolistá(Hydrangea macrophylla), která kvete na obrostu starších výhonů, jež se snažíme ochránit i zimní přikrývkou.Řez provedeme koncem března, kdy odstraníme neživé konce výhonů, případně výhony slabé a poškozené. Hortensie latnatá (Hydrangea paniculata) a hortensie stromečkovitá(Hydrangea arborescens) kvetou na letorostech. Stříháme je tedy na jaře hluboce na 1 až 2 páry oček nad zemí. Mimořádně zajímavá hortensie Sargentova s obrovskými plstnatými listy a fialovými krajkovými květy potřebuje jen minimální řez. Při něm na jaře odstraňujeme odumřelé a velmi slabé výhony.
 
 WISTÁRIE : pnoucí, výjmečně krásná rostlina, u níž je jarní řez nutnou podmínkou bohatého kvetení. Předně je však nutné zdůraznit, že u ní jarnímu řezu musí předcházet průběžné letní zkracování narůstajících výhonů, kromě těch, které ještě potřebujeme zavést do nezaplněné plochy. Ostatní během léta zakracujeme za 5 až 7 listem. Tím donutíme bujně rostoucí Wistarii k tomu, aby většinu energie věnovala tvorbě květní násady pro příští rok. V předjaří pak uděláme detailní zkrácení na 10 až 15 cm, tedy na 2 až 3 očka.
 
TRUBAČ (CAMPSIS) : také pnoucí velmi efektní rostlina, která kvete na letorostech během léta. Pokud máme už úplně zavětvenou požadovanou plochu řežeme každoročně v předjaří, a to tak, že vystříháme slabé a poškozené větvičky a všechny loňské výhony hluboce zkrátíme na 2 až 3 očka.
 
 PLAMÉNEK (CLEMATIS) : podle způsobu nakvétání jednotlivých druhů a odrůd tohoto obsáhlého rodu je určen charakter řezu a tím dělíme plaménky do tří skupin.Nejdříve však je třeba zdůraznit, že k pravidelnému udržovacímu řezu přistoupíme až po zesílení rostliny, což bývá někdy až po čtyřech letech od výsadby. Do té doby vždy v předjaří u všech skupin zakracujeme všechny výhony asi 30 cm nad zemí těsně nad pupeny, aby sazenice dostatečně zesílily. V dalších letech pak už následuje udržovací řez podle toho do které skupiny daný klematis patří.
 
1.skupina : řadíme k ní raně kvetoucí botanické plaménky (montana, alpina, macropetala) a jejich kultivary. Řez se u nich omezí jen na občasné prosvětlení po odkvětu a v předjaří na zakrácení přerůstajících výhonů mimo určenou plochu, případně odstranění poškozených částí.
 
2.skupina : jsou to časně kvetoucí velkokvěté odrůdy,nakvétající přibližně do konce června. Patří sem například : NELLY MOSER, LAZURSTERN, THE PRESIDENT,MARIE BOISELLOT, HENRYI aj. Plaménky této skupiny vykvétají na výhonech ze staršího dřeva. Řežeme je brzo v předjaří, přičemž nejdříve odstraníme slabé a poškozené větvičky a ostatní zakrátíme a prosvětlíme tak, aby stejnoměrně pokrývaly vymezený prostor.
 
3.skupina : zahrnuje odrůdy kvetoucí v druhé polovině léta - asi tak od července. Například sem patří: GIPSY QUEEN, JACKMANI, WILLE DE LYON,HAGLEY HYBRID, CLEMATIS VITICELA a jeho variety. Tato skupina nakvétá na letorostech. Řez proto uděláme také brzo v předjaří a to tak, že všechny výhony zakrátíme nad dobře vyvinutými pupeny asi 30 cm nad zemí.
 
 OKRASNÉ VRBY (SALIX) : skupina, která si již dlouhou dobu udržuje vysokou oblibu, jejímiž hlavními zástupci jsou druhy okrasné barevnou kůrou, druhy s kroucenými větvemi a druhy štěpované na kmínek.
 
1.Vrby s barevnou kůrou : jsou to převážně formy vrby bílé, které mají intenzivně zbarvenou kůru mladých větví od žluté, přes oranžovou až po červenou. Nejlepší vybarvení je na jednoletých výhonech, proto je dobrý každoroční jarní řez tzv. „na hlavu“ kdy všechny větve stříháme na 3 až 5 cm od baze „hlavy“. Ta se zapěstuje po výsadbě průběžným zastřihováním v požadované výši kmínku.
 
2.Vrby s kroucenými větvemi : řadíme sem dva druhy. Salix matsudana Tortuosa, která má větve zelené a víceméně vystoupavé a  Salix erytroflexuosa, jejíž větve jsou oranžové a spíše převisající. Řežeme je podle zvoleného záměru dvojím způsobem. Chceme-li mít nižší tvar pak vždy na jaře stříháme na „hlavu“, jako u předchozí skupiny, a nebo je-li žádoucí vyšší tvar, pak na jaře odstraňujeme prosychající a zahušťující výhony a občas vyřízneme přestárlé větve.
 
3.Vrby štěpované na kmínek : nejvíce pěstované jsou: převislá vrba jíva a japonská vrbička (HAKURO NISHIKI) okrasná svými růžovobělavými lístečky na letorostech. Převislou jívu stříháme na jaře ihned po odkvětu a sice 5 až 10 cm od baze „hlavy“. Tento řez děláme buď každý rok, nebo za dva roky. Slabé a poškozené větvičky odstraníme úplně a třeba i průběžně během vegetace. Japonskou vrbičku stříháme každoročně brzo na jaře, tak že hluboce, na“hlavu“ zakrátíme všechny výhony . Zkrácení výhonů můžeme opakovat i v době vegetace v červnu, abychom podpořili narůstání mladých výhonů, jejichž lístečky jsou nejlépe vybarvené.

ZO ČZS ČASTOLOVICE

ČASTOLOVICE
517 50
721 311 719 p. Helmich josef.helmich@seznam.cz
Vytvořeno službou Webnode