BORŮVKA KAMČATSKÁ - ZIMOLEZ (LONICERA)

Biologie
Zimolezy s jedlými plody jsou malou skupinkou v rozsáhlém rodu Lonicera, který zahrnuje asi 180 druhů, rozšířených v mírném pásmu na všech kontinentech severní polokoule. Obchodní název  „Kamčatská borůvka“, jež toto netradiční ovoce tak dokonale zpopularizoval  je poplatný skutečnosti, že plody chutí i barvou opravdu hodně připomínají naši lesní borůvku  a že jsou to druhy pocházející především z Dálného východu. Ať už se jedná o  Lonicera edulis  nebo  Lonicera kamtchatica. Tyto zimolezy jsou opadavé keře, u nás dorůstající do výšky asi 120 cm se sytě zelenými listy, výrazně kopinatého tvaru s pilovitým okrajem. Květy jsou oboupohlavné, trubkovité, asi 1cm dlouhé, smetanově zabarvené. Většinou vyrůstají po dvou. Kvetení nastává brzo na jaře, v měsíci březnu. V mírných zimách můžeme pozorovat rozkvétání  i dříve.  Plody jsou tmavě modré bobule, cylindrického tvaru, délky až 15mm. Chuť plodů je jemně aromatická, sladkokyselá. Začátek zrání u nás nastává již v první polovině května. V tomto ohledu je možno považovat zimolez za nejraněji dozrávající ovoce našeho klimatu.
 

Stanovištní podmínky
Zimolez je nenáročná rostlina, která v místech svého přirozeného výskytu vytváří rozsáhlé porosty. Má hustě rozvětvenou kořenovou soustavu a je poměrně odolný proti suchu. V zimním a předjarním období u nás nízkými teplotami netrpí.. Pokud se objeví mrazíky v době květu je spíše problém v absenci hmyzu, který by květy opylil. Při pěstování pro ovoce je nutné osluněné stanoviště, i když jinak snáší i zastínění. Na půdu je zcela nenáročný. Přednost však dává humozním a zásaditým půdám.
 

Ovocnářské pěstování
V kultuře není pěstování plodových zimolezů nijak náročné. Možno říci, že dobře porostou v každé zahradní půdě.  Stanoviště by mělo být plně osluněné a s přiměřenými vláhovými poměry. Malé nároky „kamčatské borůvky“ jsou určitou výhodou ve srovnání s borůvkou zahradní, neboli kanadskou.  Plody zimolezu se jí chutí a barvou téměř vyrovnají a mají i modré barvivo v dužnině jako naše lesní borůvky. Pěstební péče na stanovišti se dá přirovnat k pěstování rybízu. Volíme podobné vzdálenosti při výsadbě a rovněž ošetřování a přihnojování je stejné. Užitečný je dostatečný přísun živin, ať už ve formě kompostu nebo umělými hnojivy v roztoku. V době sucha , zejména při dozrávání plodů bude prospěšná doplňující závlaha. Nejvíce plodí na loňských výhonech, takže průklest po sklizni zaměříme na odstraňování přestárlých větví, mírné zakrácení výhonů rostoucích od base a celkové prosvětlování. Kořeny má zimolez mělce rozprostřené, proto je výhodné mulčování organickým materiálem, což je zejména důležité při plné jižní expozici.