zeleninový záhon
05.01.2019 12:49
Udělejme místo pro malou zahrádku
Nejeden člověk, který má jen okrasnou zahrádku a nádherný trávník, zjistil, že údržba trávníku je stejně náročná (finančně i časově), jako malý záhonek zeleniny a možná začal uvažovat "což takhle si vypěstovat trochu té chutné a čerstvé zeleniny". Stačí jen sebrat odvahu a začít. Ona je ta "domácí zelenina" opravdu chutnější, věřte nevěřte, vyzkoušejte.
Ty z vás, kteří se rozhodnou založit malou zeleninovou zahrádku, "provedeme" prvním rokem. Ti, kteří jsou již zkušenými zahrádkáři, zde jistě objeví nějaké to zajímavé doporučení. Vyjdeme z toho, že si chceme vypěstovat trochu chutné zeleniny pro vlastní potřebu a zpestření jídelníčku. Cílem není vyprodukovat kvantitu zeleniny na skladování. Pro tento účel si modelově vyčleníme 8 m2, tedy kousek zahrádky např. 4x2 metry. Popravdě řečeno, začínáme skoro s půlročním zpožděním, pozemek měl být na podzim zryt, případně zčásti vyhnojen kompostem či hnojem. Ale je docela možné, že tento kousek někde i leží ladem.
Zeleninový záhon.
Česká republika má to štěstí, že patří mezi bohaté země s vysokou životní úrovní. Je to sice relativní, ale pravdou je, že nabídka v obchodech, supermarketech a hypermarketech je natolik pestrá, že lze koupit prakticky cokoli a kdykoli. Ale vše má své ALE... A tím nyní nemyslím cenu, ale kvalitu a především chuť. Nabídka sice široká, ale vybrat si lze jen z toho, co je nabízeno. Všichni již alespoň jednou v životě udělali svou negativní zkušenost, že rajče nechutnalo jako rajče, čerstvý zelený hrášek byl nahořklý či ředkvička nechutnala, jak by měla...
Česká republika má to štěstí, že patří mezi bohaté země s vysokou životní úrovní. Je to sice relativní, ale pravdou je, že nabídka v obchodech, supermarketech a hypermarketech je natolik pestrá, že lze koupit prakticky cokoli a kdykoli. Ale vše má své ALE... A tím nyní nemyslím cenu, ale kvalitu a především chuť. Nabídka sice široká, ale vybrat si lze jen z toho, co je nabízeno. Všichni již alespoň jednou v životě udělali svou negativní zkušenost, že rajče nechutnalo jako rajče, čerstvý zelený hrášek byl nahořklý či ředkvička nechutnala, jak by měla...
Udělejme místo pro malou zahrádku
Nejeden člověk, který má jen okrasnou zahrádku a nádherný trávník, zjistil, že údržba trávníku je stejně náročná (finančně i časově), jako malý záhonek zeleniny a možná začal uvažovat "což takhle si vypěstovat trochu té chutné a čerstvé zeleniny". Stačí jen sebrat odvahu a začít. Ona je ta "domácí zelenina" opravdu chutnější, věřte nevěřte, vyzkoušejte.
Ty z vás, kteří se rozhodnou založit malou zeleninovou zahrádku, "provedeme" prvním rokem. Ti, kteří jsou již zkušenými zahrádkáři, zde jistě objeví nějaké to zajímavé doporučení. Vyjdeme z toho, že si chceme vypěstovat trochu chutné zeleniny pro vlastní potřebu a zpestření jídelníčku. Cílem není vyprodukovat kvantitu zeleniny na skladování. Pro tento účel si modelově vyčleníme 8 m2, tedy kousek zahrádky např. 4x2 metry. Popravdě řečeno, začínáme skoro s půlročním zpožděním, pozemek měl být na podzim zryt, případně zčásti vyhnojen kompostem či hnojem. Ale je docela možné, že tento kousek někde i leží ladem.
Přizpůsobte se podmínkám
Je obtížné naplánovat optimální zahrádku, "někdo má rád holky, jiný vdolky", někdo více salát, hrášek, někdo papriku či rajčata. Berte proto doporučení, které vás bude každý měsíc doprovázet jako "zlatý střed", případně jako inspiraci. Skutečné rozhodnutí ohledně množství konkrétní zeleniny je jen na vás a vaší chuti.
Komplikací, se kterou se musíme vypořádat, je rozdílnost poloh a s tím související rozdílnost klimatickým podmínek. Nelze přesně říci, co právě teď přesně udělat. Příspěvky je nutné psát s přestihem z důvodu uzávěrky časopisu. Předpokládané průměrné srážkové a teplotní poměry se tak mohou lišit od skutečnosti. Nezbývá, než vyjít z nějakého zlatého středu. Termínově budou veškerá doporučení vztahována k podmínkám střední Moravy. Jižní Morava bude tedy v předstihu, a např. Vysočina ve zpoždění. Přizpůsobte si proto naše doporučení konkrétnímu vývoji počasí a místu zahrádky.
Sezona začíná
V únoru je práce méně. Je třeba se rozhodnout, zda si sazenice pro první výsadbu sami předpěstujete, nebo je zakoupíte. Pokud chcete mít jistotu, že vysazujete odrůdu, kterou jste si zvolili, je nutné si sadbu předpěstovat (prodejci sadby často prodávají např. jen "sadbu salátu" bez informace o konkrétní odrůdě). Prvním krokem pro předpěstování vlastních sazenic je výsev osiva.
Doporučujeme vysít salát, ranou kedlubnu a případně papriku. Pro plánovanou plochu zahrádky by mělo postačit předpěstovat 20 sazenic salátu, 15-20 sazenic kedlubny (např. 10 bílé a 10 kusů modré) a 8-10 kusů papriky.
* Raný salát a rané kedlubny vyséváme 6-12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do vlhkých výsevních substrátů, přibližně dvě semena na cm2, do hloubky 0,5-1 cm. Přepichujeme (při plném rozvinutí děložních lístků) do substrátů se středním obsahem živin, aby na každou sazenici připadlo 10-30 cm2 zeminy. Výsev můžeme preventivně zalít přípravkem Previcur podle návodu, abychom předešli některým houbovým chorobám. Zaléváme pravidelně, ale nepřemokřujeme, aby ke kořenům mohl vzduch. Teploty doporučujeme udržovat od výsevu do vzejití v rozmezí 20-24 °C, v noci je dostačující teplota 14-16 °C. Po vzejití a přepichování je optimální teplota 14-21 °C, v noci naopak nízká, okolo 6-8 °C.
* Papriku vyséváme 9-12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do vlhkých výsevních substrátů, přibližně semeno na cm2, do hloubky 0,5-1 cm. Opět můžeme ošetřit preventivně přípravkem Previcur podle návodu. Zaléváme pravidelně, aby zemina byla mezi jednotlivými zálivkami přibližně stejnou dobu vlhká i suchá (zajištění přístupu vzduchu ke kořenům, jinak odumírají kořenové špičky). Teplotu doporučujeme udržovat od výsevu do vzejití v rozmezí 26-30 °C. I v noci je pro dobré klíčení papriky nutná vyšší teplota 22-24 °C. Po vzejití a přepichování je optimální teplota 20-28 °C, v noci již nižší, 14-16 °C. Pro vypěstování silných, kompaktních sazenic upravíme teploty od vytvoření 3-4 lístků na 18-24 °C, v noci na 12-14 °C.
Příklady a doporučení odrůd
Největší množství paprik se konzumuje v zeleném stavu (technická zralost). Nejchutnější jsou odrůdy s plody žlutě zelenými (Amy, Amyka F1, Superamy F1, Kvadry F1) nebo světlezelenými (Slávy F1, Ostry F1 - mírně pálí). Zelenoplodá odrůda Lungy F1 je vhodná jak pro sklizeň v technické zralosti, tak pro sterilaci v červeném stavu. Pálivec (pálivý kozí roh) je určen pro konzum i sterilaci celých plodů nebo jejich částí, u kterých nemusíme odstraňovat semena, zejména ve směsích s další zelenou. Speciálně pro sklizeň v botanické zralosti je určena odrůda Hamík s mimořádně chutnými plody. Pro sterilaci plodů a pro sklizeň červených paprikových lusků jsou určeny tzv. pravé kapie Lydia (sladká) a Rafaela F1 a také pálivá Drákula, které ani při dlouhodobém skladování v konzervách neměknou. Výběr je široký, záleží na tom, kterou papriku upřednostňujeme.
Tip na kombinaci: např. 2 ks žlutozelené papriky Amy, 2 ks světlezelené papriky Slávy F1, 2 ks papriky načerveno - Lungy F1 nebo Rafaela F1 a k tomu 2 ks Hamík. A pokud chceme i pálivou papriku, přidáme ještě 2 ks např. Ostry nebo Pálivec.
Ze salátů pro jarní výsev je nejlepším tipem volba odrůdy, kterou můžeme pak vysévat opakovaně, např. Merkurion nebo Maršalus. Z kedlubnů jmenujme např. bílou odrůdu Moravia a modrou odrůdu Modrava F1 nebo Azur.
Jan Prášil
Je obtížné naplánovat optimální zahrádku, "někdo má rád holky, jiný vdolky", někdo více salát, hrášek, někdo papriku či rajčata. Berte proto doporučení, které vás bude každý měsíc doprovázet jako "zlatý střed", případně jako inspiraci. Skutečné rozhodnutí ohledně množství konkrétní zeleniny je jen na vás a vaší chuti.
Komplikací, se kterou se musíme vypořádat, je rozdílnost poloh a s tím související rozdílnost klimatickým podmínek. Nelze přesně říci, co právě teď přesně udělat. Příspěvky je nutné psát s přestihem z důvodu uzávěrky časopisu. Předpokládané průměrné srážkové a teplotní poměry se tak mohou lišit od skutečnosti. Nezbývá, než vyjít z nějakého zlatého středu. Termínově budou veškerá doporučení vztahována k podmínkám střední Moravy. Jižní Morava bude tedy v předstihu, a např. Vysočina ve zpoždění. Přizpůsobte si proto naše doporučení konkrétnímu vývoji počasí a místu zahrádky.
Sezona začíná
V únoru je práce méně. Je třeba se rozhodnout, zda si sazenice pro první výsadbu sami předpěstujete, nebo je zakoupíte. Pokud chcete mít jistotu, že vysazujete odrůdu, kterou jste si zvolili, je nutné si sadbu předpěstovat (prodejci sadby často prodávají např. jen "sadbu salátu" bez informace o konkrétní odrůdě). Prvním krokem pro předpěstování vlastních sazenic je výsev osiva.
Doporučujeme vysít salát, ranou kedlubnu a případně papriku. Pro plánovanou plochu zahrádky by mělo postačit předpěstovat 20 sazenic salátu, 15-20 sazenic kedlubny (např. 10 bílé a 10 kusů modré) a 8-10 kusů papriky.
* Raný salát a rané kedlubny vyséváme 6-12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do vlhkých výsevních substrátů, přibližně dvě semena na cm2, do hloubky 0,5-1 cm. Přepichujeme (při plném rozvinutí děložních lístků) do substrátů se středním obsahem živin, aby na každou sazenici připadlo 10-30 cm2 zeminy. Výsev můžeme preventivně zalít přípravkem Previcur podle návodu, abychom předešli některým houbovým chorobám. Zaléváme pravidelně, ale nepřemokřujeme, aby ke kořenům mohl vzduch. Teploty doporučujeme udržovat od výsevu do vzejití v rozmezí 20-24 °C, v noci je dostačující teplota 14-16 °C. Po vzejití a přepichování je optimální teplota 14-21 °C, v noci naopak nízká, okolo 6-8 °C.
* Papriku vyséváme 9-12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do vlhkých výsevních substrátů, přibližně semeno na cm2, do hloubky 0,5-1 cm. Opět můžeme ošetřit preventivně přípravkem Previcur podle návodu. Zaléváme pravidelně, aby zemina byla mezi jednotlivými zálivkami přibližně stejnou dobu vlhká i suchá (zajištění přístupu vzduchu ke kořenům, jinak odumírají kořenové špičky). Teplotu doporučujeme udržovat od výsevu do vzejití v rozmezí 26-30 °C. I v noci je pro dobré klíčení papriky nutná vyšší teplota 22-24 °C. Po vzejití a přepichování je optimální teplota 20-28 °C, v noci již nižší, 14-16 °C. Pro vypěstování silných, kompaktních sazenic upravíme teploty od vytvoření 3-4 lístků na 18-24 °C, v noci na 12-14 °C.
Příklady a doporučení odrůd
Největší množství paprik se konzumuje v zeleném stavu (technická zralost). Nejchutnější jsou odrůdy s plody žlutě zelenými (Amy, Amyka F1, Superamy F1, Kvadry F1) nebo světlezelenými (Slávy F1, Ostry F1 - mírně pálí). Zelenoplodá odrůda Lungy F1 je vhodná jak pro sklizeň v technické zralosti, tak pro sterilaci v červeném stavu. Pálivec (pálivý kozí roh) je určen pro konzum i sterilaci celých plodů nebo jejich částí, u kterých nemusíme odstraňovat semena, zejména ve směsích s další zelenou. Speciálně pro sklizeň v botanické zralosti je určena odrůda Hamík s mimořádně chutnými plody. Pro sterilaci plodů a pro sklizeň červených paprikových lusků jsou určeny tzv. pravé kapie Lydia (sladká) a Rafaela F1 a také pálivá Drákula, které ani při dlouhodobém skladování v konzervách neměknou. Výběr je široký, záleží na tom, kterou papriku upřednostňujeme.
Tip na kombinaci: např. 2 ks žlutozelené papriky Amy, 2 ks světlezelené papriky Slávy F1, 2 ks papriky načerveno - Lungy F1 nebo Rafaela F1 a k tomu 2 ks Hamík. A pokud chceme i pálivou papriku, přidáme ještě 2 ks např. Ostry nebo Pálivec.
Ze salátů pro jarní výsev je nejlepším tipem volba odrůdy, kterou můžeme pak vysévat opakovaně, např. Merkurion nebo Maršalus. Z kedlubnů jmenujme např. bílou odrůdu Moravia a modrou odrůdu Modrava F1 nebo Azur.
Jan Prášil
